Měsíční kámen pana Hamady

Měli jsme minulý víkend moc pěkný kurz víkendových glazur a moc se nám dařilo. Kromě toho také pracuji na spuštění nového online kurzu Praktické glazury.

Na každý kurz přijdou jiní účastníci a přinášejí nové pohledy na věc a jiné preference. tentokrát jsme si posvítili i na opravdu „jednoduché“ transparentní a bílé receptury, a…?

Takže bych s vámi dnes rád sdílel recept na tuhle pěknou glazuru. Aspoň mě teda přijde úžasná a jakkoliv nemám rád ta klišé, a pojmenovávání glazur všelijakými názvy co to komu připomíná, tak tady vidím měsíční kámen, který mám moc rád.

No a věřím, že po úspěchu popelové glazury Nuka, kterou jsem sdílel v předchozích mailech, i tahle zaujme a třeba i zkusíte připravit.

Je to totiž ještě mnohem jednodušší, až se tomu nechce moc věřit. Je to recept podle Johna Britta a jedná se o prostou Hamada white, kterou jsme z cone 10 (1320 °C cca) adaptovali na cone 6 (1240 °C přibližně) glazuru. Přidávali jsme roudnickou sodno-boritou fritu postupkou 10/15/20% abychom dosáhli optimálního tavení glazury. Nevěděli jsme kolik přesně, tak jsme to takhle jednoduše lineárním testem zkusili. Nejhezčí vyšla právě ta varianta 20%.

Pojďme si tedy říci tu recepturu!

Nefelin syenit 55%

Křemen 30%

Křída 8%

Dolomit 8%

Mastek 7%

Frita sodnobritá Roudnice 20%

Příprava je velmi jednoduchá, přepočtete si procenta na kýženou navážku (nenechte se rozhodit tím, že součet je více, než 100%, jde nám jen o ty díly, ať už jich je, kolik chce), nasypte vše do kýble a rozmíchejte primárně se stejným množstvím vody (kilogram navážky = litr vody).

Rozmíchejte a 2x přeceďte, stačí na hrubším sítu, před glazováním zamíchejte. Vychází to krásně na červené hlíně, kde si glazura nabere nepatrně železa. Nicméně i na světlé hlíně ten opalizující efekt má něěco do sebe a dovedu si představit, že na nějaké jen trošku tmavší (třeba SBK) to bude taky hodně pěkné. Posuďte sami 🙂

Pálíme cca na 1250°C oxidačně.

No a kde se bere ten pěkný efekt? Jedná se o opalizaci, kterou najdete třeba i v přírodních opálech. Je to způsobeno difrakcí světla. Je to světelný jev, kdy se světlo ohýbá v mezeře nebo na okraji přepážky a rozkládá se do světelného spektra. Možnáto znáte ze školy z pokusů s hranolem na rozklad světla. 

A co nám světlo v glazuře rozkládá? Může za to křemík, který v téhle glazuře (a i v opálu) tvoří spoustu mikroskopických kuliček o které se světlo ohýbá a rozkládá. Předpokladem k tomu je právě vysoké zastoupení křemene v glazuře ze syenitu a křemene.

Tenhle efekt je známý už 1000 let, od kdoby kdy se v číně vyráběly seladony Jun, které ten opalizační efekt také mají. Proto se mu také někdy říká Chun efekt.

Hodně štěstí při pokusech a budu rád za zpětné vazby a výsledky vašich pokusů 🙂