10 osvědčených přídavků do transparentky – experimenty s glazurami.

Jedním z opravdu jednoduchých způsobů, jak začít experimentovat, je přisýpat něco do transparentních glazur. Sklovina už je hotová a my ji můžeme barvit, kalit a různě jinak ladit. Nemůže se stát nic horšího než to, že sklovina přestane fungovat. Většinou ale něco vyjde a může to být i pěkné.

20% SrCO3 a 4% CuO

Cílem tohoto přídavku je rozběhnout v glazuře takzvané rivulety. Pramínky skloviny, které běží dolů po nádobě jako potůčky a vytvářejí dynamický efekt. Někdy až tolik, že glazura steče na plát. To je potřeba odladit hustotou glazury a délkou namáčení, případně mírně ubírat stroncia. To záleží na použité transparentce a jak se taví sama o sobě.

10% TiO2

Zde využíváme titanu jako kalící přísady, aby nám vytvořil bílou glazuru. Většinou se bílá dělá cínem či zirkonem. Titan je ale také možnost, vytváří pěkný polomat, mikrokrystalizace a zajímavý povrch. Navíc mu stačí jen špetka železa z podkladní hlíny a začíná nabíhat do modravých nádechů.

5% ZnO

Zinek má také potenciál kalit glazuru a navíc podporuje tvorbu krystalů. U některých transparentek bude 5% málo, jinde už to stačí, experimentujte s přídavkem až do 20%. U CLA 29 z Colorobbie máte úspěch zaručený.

5% Fe2O3

Špetka železa přivádí transparentky do rodiny glazur zvané Seladony. Ty jsou sice typicky redukční, v oxidaci v elektrické peci ale můžeme dosáhnout hnědých, žlutých a přechodných tonů. Glazura s tímto množstvím železa není nasycená a tak zůstává průhledná, barevná a je vhodná k prokreslení reliéfů.

12% Fe2O3

Pokud přidáme železa víc, (10-15%) dostáváme se do oblasti glazur zvaných Temmoku. Jsou tmavé, hnědé, černé, nezřídka už krycí, protože železa je hodně a nerozpustí se. Mají tendenci dávat žluté a modré krystalky, což lze ovlivnit teplotou v peci. Většinou se formují v chladnější zóně, nebo u spirál.

10% Fe2O3 a 10% MgO

Tento přídavek je rozvinutím předchozího, kdy hořčíkem podporujeme tvorbu mikrokrystalků a závojů v glazuře. To jí dodává kýženou dynamiku a živost. Opět experimentujte i s postupnou řadou hořčíku a uvidíte, jak se vyvíjí jeho vliv na glazuru.

10% Fe2O3 a 10% kostní popel

Tady se vydáváme do krajiny glazur zvaných Kaki. Jsou to načervenalé železité glazury, v redukci mohou být vysloveně červené. Kostní popel je syntetický trifosforečnan vápenatý, který normálně koupíte. Dnes už ho vyrábět nemusíte.

1% CoO a 5% TiO2

Tato varianta přídavku nutí jinak celkem fádní kobaltovou modř krystalizovat, rozvíjet další barvy a dostáváme se ke glazurám jako je např. Arrowmont Blue podle Johna Britta. Jedná se o atraktivní barevnost a můžete experimentovat i s jinými barvícími oxidy a jejich kombinacemi.

2%CoO a 15% MgO

Tahle kombinace vytváří krásné fialové krystalky na modrém pozadí. Hořčík zde nutí kobalt krystalizovat, jako v předchozím případě, ale výsledek je docela jiný. Krystalky opět hodně závisí na křivce a teplotě výpalu, tak pokud chcete tuhle glazuru vymazlit, pohrajte si s regulátorem.

6% CuO a 6%CoO

Mícháme-li hodně kobaltu a měď, ale i železa a manganu, jsme rázem v černé barvě. Zkoušejte 10-20% přídavku těchto kovů či jejich všemožných kombinací a doberete se zajímavých variant černé glazury.

Mícháte si glazury? Zkusíte s námi něco vytvořit? Budu rád, když se podělíte o svoje výsledky!