Popelová glazura

Také se vám líbí efektní glazury, které stékají, dávají vyniknout hlíně a mají charakter? Na našich kurzech si většinou účastníci zamilují jednu přesně takovou – Nuku. Jde o popelovou glazuru, kterou si mícháme sami, a recept pak chtějí i zapřisáhlí odpůrci chemie a ti, kteří se dušovali, že nikdy nic míchat nebudou. Nuka, puristicky vzato, je glazura z popela rýžových otrub, přeneseně se tak říká dnes všem popelovkám. Chcete ji taky?

Určitě vás potěší, že jde o poměrně jednoduchou glazuru na výrobu. V tomto příspěvku si řekneme jak ji namíchat, i alternovat pro různé teploty výpalu.“ Nuka, puristicky vzato, je glazura z popela rýžových otrub, přeneseně se tak říká dnes všem popelovkám.

Proč se spoustě lidí líbí? Myslím si, že je to proto, že to je dynamická glazura. A toho se nám v elektrických pecí nedostává, výpal je oxidační, neutrální, takže je fajn buď na čisťounké věci, nebo tam dynamiku vnášíme. Překrýváním, stékáním a podobně. A tahle glazura nám to vše poskytuje sama o sobě. Je velmi reaktivní, protože obsahuje sodná a draselná taviva. Ráda teče, protože je velmi křemičitá a málo hlinitá.

Jak si ji připravit? Je to poměrně jednoduchá glazura, která má málo složek a žádné problematické, takže vám na ně bude stačit obyčejná váha kuchyňská, kterou stejně máte na hlínu. Protože občas se dávají do glazur věci v malém množství, na které je nutná lepší váha, to nás ale naštěstí teď nepotkalo. Prvně tedy potřebujeme recept. Dám vám svůj vyzkoušený na 1220°C. Takže co tam dáme?

Křemen 20% – koupíte v nemnoha keramických, všem známých obchodech, chtějte jemné mletí!

Sodnodraselný živec 28% – koupíte tamtéž, bude jistě funkční i s jinými živci, pozor na spodumen, taví víc

Popel 32% – přesátý popel, používám z jehličnanů, můžete ho vyprat a usušit, ale nemusíte, já neperu

Sodnoboritá frita z Roudnice 20% – dá se koupit od bratrů Řeháků, nebo vám na test rád věnuju

Bentonit 2% – proti sedimentaci, není nutno

Takže jak na to prakticky? Popel můžete a nemusíte vyprat ve vodě. Pokud ano, tak nutno usušit, nebo vážit předem, ať víte, kolik je tam v suchém stavu. Je potřeba vše vážit suché. Popel je dost alkalický, takže ho raději seju venku, v rukavicích, stejně tak celá příprava glazury je v rukavicích lepší. Nerozpustí vás to, ale citlivé jedince naleptá, takže ochranné prostředky budou fajn. Vše smíchejte v kýblu a dejte vodu hmotnostně 1:1, rozmíchejte a dořeďte na takové řekněme palačinkové těsto (hustotou). Sceďte a nedivte se, zbyde vám na sítě trochu kaše (nevadí to). Při aplikaci pak budete hledat optimum. Pokud vám to na nádobě popraská už při schnutí, je to moc. Moc husté, nebo moc dlouho ponořené, prostě moc vrstva. Hledejte pak optimum hustoty, délky aplikace a jak to pak v peci kryje, teče, zkrátka je potřeba se s tím sžít, jako s každou novou glazurou. Do dalšího použití vám zahoustne, popel se smáčí pomalu. Takže bude asi třeba ještě doředit.

Jak ji použít? Nuka je krásná na barevných hlínách, protože reaktivní taviva si z ní berou železo, nebo jiné barvící složky a barví ji často do modra. Umí vytvořit stékavý efekt a kapky, ale to je trochu loterie a testování než to začnete trefovat. Na světlých hlínách umí udělat halo efekt, kdy sodíky a draslíky unikají pod linií glazury pryč a obarví vám tam hlínu na oranžovo. To je taky pěkná dynamika.

Tipy závěrem. Pokud byste chtěli pálit níž, přidávejte fritu a tavitelnost se bude zvyšovat. Zároveň Bor z frity je sklotvorný a tak vám to bude dál fungovat jako sklovina a glazura. Pokud výš, tak ji ubírejte (musíte otestovat), do výpalu na 1350°C už nedávám fritu žádnou. Protože stéká, dokud s ní nebudete umět, podkládejte testy placičkami na ochranu plátů. Máte rádi barvy? Můžete po zbytek roku, kariéry, nebo života experimentovat s barvením Nuky oxidy (železo, chrom, měď, kobalt, etc.)

Děláte s Nukou? Zkusíte to? Pošlete svoje Nuky jak vám vychází! Není vám něco jasné z postupu, nebo si chcete něco vyjasnit? Napište!