Péče o nádobí v moderní kuchyni

Často se mě ptáte, jestli nádobí může do myčky, o mikrovlnky, do mrazáku a podobně. Na otázku neexistuje úplně jednoduchá odpověď. Hlavně proto, že není nádobí, jako nádobí. Některé by mělo vydržet vše, jinde může být drsné zacházení nevhodné.

Pokud se týká zacházení s nádobím a různými moderními přístroji v domácnosti, můžeme říct, že záleží primárně na kvalitě nádoby a popužié technologii. Dá se s určitým zjednodušením říci, že čím výše je nádobí pálené, tím lépe bude odolávat. Platí to hlavně u glazur. Čím výš je glazura pálená, tím je v ní méně taviv, více skloviny, tedy křemíku a je prostě tvrdší. Je to ještě mnohem složitější, ale pro nás to teď bude stačit.

U hlíny už to tak snadné není. Můžeme se pohybovat v různých teplotách a pořád můžeme na různých úrovních teplot výpalu nacházet hlíny, které dobře slinou na 1150°C, 1200°C, 1300°C a podobně. Tady teplota není absolutním měřítkem, důležitá je slinutost (a jí úměrná nasákavost), tedy zeskelnatění střepu, abychom měli nádobu odolnou. Většinou ale užitkové nádobí glazujeme a pak už ta teplota platí řekněme absolutně.

Pojďme se podívat na myčku. Myčka je stroj, který mechanicky a chemicky čistí naše nádobí. Tablety obsahují detergenty a abraziva. Určitě jste už zažili zmatnělé sklo z myčky. Je to tím, že prostě není dost tvrdé a odolné. 

Takže co s tím? Mám zkušenost a i ostatní potvrzují, že nádobí pálené nad 1200°C už myčku snáší a v nějaké rozumné době se nádobí nepoškozuje. To se pohybujeme v úrovni kamenin. Tím pádem bych třeba červené nádobí (z červenic) s nízkotavnými glazurami do myčky určitě nedával, protože i sám střep není zcela slinutý, je křehčí, o měkkosti glazur kolem 1100°C nemluvě. Naopak co je pálené výše, redukční kameniny kolem 1300°C a výš jsou úplně v pohodě. Přesto já svoje nádobí, byť kvalitní, v myčce nemyji a lidem to nedoporučuji. Tak jako tak je tím procesem v myčce nadměrně zatěžováno a to já nechci. Ještě k tomu myju nádobí rád. Ale chápu, že to není běžné 🙂 

Moje praktická zkušenost? Koupili jsme si kameninový servis z Anglie a po pár letech používání je vidět na bílých plochách oděr i od běžného používání (stopy po příborech). Dost mě to mrzelo, protože bych čekal, že výrobce nebude chtít, aby nádobí takhle degradovalo. Evidentně tedy bude pálené pod 1200°C, možná 1150°C nebo tak nějak. Nakonec jsem se smířil s tím, že vše se opotřebí a jednou zničí a mám ten servis rád i tak. Ale myčka by ho evidentně poničila mnohem rychleji.

A co mikrovlnka? Vzhledem k mým zkušenostem s mikrovlnkami se mi zdá, že se potraviny a s nimi i nádoby ohřívají často celkem nerovnoměrně. Co se týká odolnosti na tepelné šoky, je lepší nádobí méně slinuté. To si uchovává svou toleranci k šokům, nebo nerovnoměrnému ohřevu. Tak by se mohlo zdát, že měně vypálené nádobí tu bude ve výhodě. Pravdou je, že v mikrovlnce trápím jak elektricky pálené nádobí (1200°C) tak to redukční na vysoko (1350°C) už roky a nikdy se nic nepoškodilo. Nicméně zase platí ta zásada, že když budu nádobí méně namáhat, vydrží déle. Tím pádem zase dospívám k podivnému kompromisu, kdy říkám, že mé nádobí do mikrovln může, že ještě dosud za ty roky se nic neodporoučelo, ale že já sám bych to raději nedělal a nádobu šetřil.

Pojďme se pro úplnost ještě podívat na mráz a odolnost proti němu. Je to okrajová záležitost, málokdo chce něco v keramice mrazit (potraviny), ale najdou se tací. Mrazuvzdorná je taková keramika, která je slinutá nez pórů, kde by se mohla udržet voda, která by pak po zámrzu keramiku roztrhla. Takže mrazuvzdorné věci jsou ty dobře slinuté. Neplatí to bez vyjímky, ve stavební keramice existují porézní mrazuvzdorné hmoty, kde tvar póru je takový, že zámrz nevadí, ale je to vyjímka (ale zajímavá!). Zůstal bych u toho, že bych byl rád, kdyby lidé v mé keramice nic do mrazáku nedávali. Ona je to i otázka samotného tvatu nádoby, ta se někdy roztrhne jen proto, že zmrzlá masa má větší objem a nemá kam “utéct”, že je tvar příliš zavřený.

Nedá mi to ještě, abych nezmínil mrazuvzdorné aplikace keramiky zahradní. Třeba bonsai misky, nebo cokoli, co chcete nechat venku přes zimu, by mělo být slinuté, nenasákavé a děravé ve dně, právě proto, aby voda vytekla ze substrátu. I tak se to ale někdy roztrhne, pokud to vytéct nestačí. Pokud máte zahradní terakotové nádoby, ty nasákají, ale v našich šířkách je potřeba je na zimu uklidit. Ve středomoří to leckde potřeba není, tam je klima jiné.

Pojďme si to tedy shrnout. Myslím že kamenina nad 1200°C a dobře slinutá vydrží ledacos a je možné říct, že myčka a mikrovlnka neublíží. Nicméně stejně bych upozornil, že pokud se tomu vyhneme, životnost keramice prodloužíme. Kapitola sama o sobě jsou pak reklamace poškozených věcí, kdy nějaké mikrotrhliny třeba ze zacházení a užívání v té myčce nebo mikrovlnce propuknou naplno. Někteří výrobci to řeší omezeným časem na reklamace, že třeba pokud už má nádobu měsíc v provozu, nejde už zaručit, že s hrnkem někde nekřápnul a není možné tvrdit, že je vada z výroby. Já třeba lidem doporučuji ať si po převzetí zboží ještě dobře prohlédnou a případný problém řeší hned.

A jaké jsou vaše zkušenosti s řemeslným nádobím a moderní kuchyní? Budu rád, když se také podělíte o zkušenost!