Už je nám rok!

Sešel se s rokem rok a Keramika srdcem slaví svoje první narozeniny. Oslavila je kurzem, stejně jako loni své narození. Za ten rok se událo nesmírně mnoho a nám se zdá, že to stojí za malou bilanci a vyhodnocení. Mnozí z vás byli zvědaví, zda je takový „sdílecí“ projekt životaschopný. A my už o víme po roce mnohem víc.

Bilancování a ohlédnutí je potřeba. Tajemství úspěšných tkví v tom, že se i několikrát denně dokážou ohlédnout, zhodnotit své činy a už zítra neopakovat svoje chyby. Keramika srdcem vznikla z neodbytné potřeby začít pracovat rukama, ulevit přetíženým mozkovým obvodům a zkusit konečně dělat něco, co by nás bavilo. Jak mě, tak Evu. Ikigai je teď hrozně moderní, ale něco na tom konceptu je. Mnohým chybí síla vpustit do své práce vášeň a nadšení. Ne pouze výdělek, zajištění a podobně. To se nám beze vší pochybnosti povedlo a uplynulý rok nás nesmírně bavil.

Zmíněný koncept ale není jen o tom co nás baví, ale jestli to také někdo chce, potřebuje a koupí. V rámci našeho záměru jsme si navrhli mnoho různých produktů. Chtěli jsme je vyzkoušet a zjistit, co můžou přinést nám, a co přinesou těm, kteří by o ně měli zájem. Probereme si je tedy pěkně po pořádku, jak se co dařilo a kam jsme dospěli.

(S)dílna. Byla a je naší vlajkovou lodí. Myšlenka sdílení, vzájemné podpory a společného růstu v keramice. Jedeme momentálně třetí běh, zájem neustále roste a od druhého cyklu máme plno. Svoji základní funkci (S)dílna plní, účastníci poznávají řemeslo, proces výroby keramiky, společně pálíme dřevem. Po roce jsme ale dospěli k závěru, že tady posuneme laťku výš. Má to mnohé důvody. Keramických kroužků je všude bezpočet. Naše kapacity nejsou nekonečné a my chceme pracovat s akčními a schopnými. To souzní s mnoha dalšími faktory. Jednak Eva nebude moci od září keramičit, protože se bude věnovat rodinným radostem a novinkám :-). Druhak už nemůžeme sdílet dílnu v Toulcově dvoře, protože se tam se všemi aktivitami KS a sociálního podniku prostě nevejdeme. Sháníme novou dílnu, ale ta nebude asi tak prostorná. Sečteno podtrženo, půjdeme do nových menších prostor. A s tím přichází nová vize (S)dílny od září – sdílet prostor s lidmi, kteří přerůstají „kroužek“, ale do své vlastní dílny ještě nedorostli. Stačil by jim třeba den v týdnu. Do nové dílny se jistě dva, tři vejdeme a zkusíme to takhle.

Sdílené výpaly. Sdílené výpaly jsme začali dělat z více důvodů. Chtěli jsme pálit o 106 a pořádně zvládnout techniku výpalu pece. No a hlavně jsme chtěli podpořit všechny zájemce o dřevopálení. Kdo si nezatopil v peci a nepropadl jejímu kouzlu, nevytáhl z ní své nádobí, a pokud mu ho první zákazníci nerozebrali pod rukama, těžko získal důvěru a odvahu stavět vlastní pec a rozjet to. To se povedlo a dva sdílní paliči už kopou základy pro svoje pece. Odvrácenější stanou těchto výpalů je, že pálit 8 či 9 pecí za rok je opravdu nálož a trochu nás to unavilo. Ale jen maličko. A tak jsme se i v souvislosti s rozvojem vlastní produkce rozhodli v této věci naopak laťku trochu snížit a brát do výpalů hlavně zájemce, kteří svůj kontakt s dřevopálením teprve tvoří a chtějí si do výpalu dát jen bedýnku či dvě. Je to i logické, pokročilejší už chtějí pálit svoje pece konkrétněji, míchat si glazury a nakládat. A to v ve třech či pěti lidech už nejde, velet musí jeden. Vždyť i Mirka Randová a Petr Novák si svoje pece pálí každý po svém. Takže ve výsledku je to dobře a zkušenější to jen postrčí ke svým pecím.

Vlastní tvorba skvěle zapadá do kontextu předchozích činností. Četné loňské výpaly nám umožnily tvořit, kolik zvládneme (8 pecí bychom nenatočili ani neprodali), ale přitom pálit hodně často a experimentovat. V závěru roku jsme pak získali zakázku, do které padlo vše co jsme loni neprodali a ještě navrch celá pec pálená v únoru. Do toho zapadá i moje Kohoutovská rekvalifikace z loňského podzimu, která mi dala schopnosti i důvěru ve vlastní tvoření. Jinak než společnými silami tuhle zakázku pro Právnickou fakultu UK neměli šanci zvládnout. A letos se objevuje spousta dalších možností a my chceme dělat vlastní zboží. Takže to zapadá do konceptu s mírně omezeným sdílením výpalů velice dobře. Přeci jen – vlastní tvorbou se učíme my. Sdílenými aktivitami spíš učíme ostatní. A musíme v tom najít balanc.

Kurzy. Ty jsou už trochu okrajovou záležitostí, ale chceme je a děláme je. Začali jsme loni v únoru porcelánem s Petrem Tomsem. Letní kurs na pravěké pálení jsem musel zrušit, tady jsem opravdu přestřelil kapacity. Částečně místo toho jsme na klíč udělali pravěkou pec a výpal u Hanky Vrbicové pro Výtvarné studio Dolní Újezd. Pokračovali jsme letos v únoru glazurami s Petrem. A zkusíme navázat vlastním kurzem pro začátečníky a zájemce o dřevopálení. Věříme, že po pár cyklech (S)dílny se najdou zájemci o hutnější program.

Dílny na klíč, dílny na trzích, dílny kde je zájem… Baví nás vyjíždět s dílnou mezi lidi. Byli jsme na Dni Země Prahy 9, na trzích Toulcova dvora, na akcích pro firmy, které chtějí keramický workshop. Moc rádi takhle děláme „primární osvětu“ a ukazujeme, co je keramika zač, jak vzniká, co obnáší pálit ji dřevem. Proč si jí vážit, jak ji ocenit, proč si jí koupit a mít jí rád. Nakonec takových akcí bylo loni možná k desíti a stály za to. Chceme v tom rozhodně pokračovat, kolik síly dovolí.

Shodneme se s Evou na tom, že nás akce s lidmi nabíjejí, že i když celý den třeba ještě pořád musíme dělat jiné věci a trochu ryjeme nosem v blátě, tak pár hodin v hlíně s nadšenci nás naprosto „uzdraví“. Žádná z našich aktivit nebyla propadákem a ztrátou času. Po roce byl jen nejvyšší čas „srovnat mířidla“ a upravit nastavení jednotlivých komponent činnosti. Ale děje se to naprosto přirozeně v souvislosti s tím co přináší život, s potřebou nových prostor, se zájmem o naše výrobky, s tím jaké báječné lidi zrovna potkáváme a kdo potkává nás.

Ať se nám i vám daří v novém roce, když už i ten čínský nový rok začal. Děkujeme za podporu všem, kteří s námi kolem hlíny a keramiky cokoliv udělali. Jmenovitě Petrovi Tomsovi. Za pec, za kurzy, za rekvalifikaci, za nekonečnou inspiraci, příklad dobré praxe, že keramiku jde dělat na tisíc způsobů. Těšíme se, co nám přinese náš druhý rok!