O NÁS

„Hlína se vypaluje ohněm, aby udržela vodu.“ Zamilovala jsem si nevyzpytatelné setkání živlů – hlíny, vzduchu, ohně a vody během výroby a pálení keramických výrobků, kdy se výsledek nedá úplně předvídat.

Vystudovala jsem krajinné inženýrství. Příroda a krajina jsou, mimo jiné, zdrojem keramických hmot a surovin. Snaha o pochopení procesů, které se v přírodě odehrávají a udávají možnost těmto surovinám vzniknout, je východiskem pro splnění mnoha snů.

Keramiku jsem chtěla dělat od doby, kdy jsem v 11 letech přečetla Robinsona Crusoa a hltala jsem popis toho, jak si vypálil svoje výrobky v ohni a glazoval je pomocí soli. A tak jsem se vydala na cestu… A toto hliněné mysterium, tedy změna konzistence z mazlavé hmoty na pevnou, funkční nádobu mě nepřestává fascinovat. Začínala jsem intuitivně a kvůli přístupu k výpalům jsem absolvovala různé kurzy, ve kterých jsem se setkala kromě modelování i s točením. A pak jsem si koupila kopací kruh. Cestou pokusů a omylů, jsem se učila točit, hlavně po nocích. Pracovala jsem sice s radostí a nadšením, ale pokroky přicházely hodně pomalu.

V dalších kurzech a individuálních lekcích jsem pochopila, co mám vnímat, naučila jsem se soustředit a identifikovat chvíli, kdy mi ujíždějí myšlenky a tím i ruce.  Sjednocení „choreografie“ rukou a představ bylo mým zásadním objevem. Dodnes je pro mě točení na kruhu vzácný prožitek, chvíle autentické přítomnosti „tady a teď“.

Mnoho let vedu keramické a výtvarné kurzy „RUKAMA“ pro děti. Snažím rozvíjet a podporovat dětskou kreativitu a být jejich průvodcem tak, aby výsledek jejich snažení byl autentický.

Vystudovala jsem obor Umělecko-řemeslné zpracování kameny a keramiky, práce keramické na Střední škole tradičních řemesel ve Velkých Opatovicích. 

Následně jsem se vrhla na studium fotografie na Střední škole obchodu a služeb Jihlava, ze kterého jsem přešla na studium slov, a to v rámci oboru Jazyková a literární kultura na Univerzitě Hradec Králové. 

Většinu produktivního života jsem strávila v kině, nastartovávala zpět do života hradecké Bio Central či vršovické Kino Pilotů. Stála jsem u začátku festivalu experimentálních filmů Marienbad Film Festival a dlouho byla součástí týmu lidskoprávního festivalu Jeden svět, který pořádá Člověk v Tísni.

Během lock-downů přešla se světa stříbrných pláten vydala znovu směrem k hlíně. Zaměřuji se primárně na užitnou keramiku, věnuji se točení z volné ruky, experimentuji s redukčními i oxidačními druhy výpalů, soustředím se na dekorační techniky, hraje si s materiály. 

Ve své tvorbě kombinuji všechny své profese a dovednosti – do svých výrobků s oblibou pomocí písmen z psacího stroje tisknu oblíbené citáty z filmů a knih. 

Svoje dovednosti nadále rozšiřuje na kurzech a seminářích věnující se hrnčířskému řemeslu, mj. jsem absolvovala  Kurz Dekorace a glazury – Kohoutov 2021; Seminář Bylo, je a bude, Sudoměřice u Bechyně, 2020.